Dramatický lov!
Její objevitel, botanik John Ellis, ji přirovnal k železné pasti, která se používala na lov lišek. Mucholapka je opravdu zdatný lovec, využívá při tom čepele listu, které připomínají otevřenou mušli. Potenciální oběti – mouchy, mravence, pavouky – lákají zabarvením pastí a pomocí nektaru, který vylučují žlázy nacházející se na okraji listů. Po obvodu listů vyrůstají špičaté výrůstky, které brání oběti v úniku. Když kořist podráždí citlivé ohebné chloupky na hladké červené ploše listu, vyšle se signál a – past sklapne.
Aby se rostlina zbytečně nenamáhala, příroda pamatovala i na „planý poplach“. Past se uzavře pouze v případě, jakmile oběť podráždí chloupky opakovaně v krátké době. Past totiž nemá neomezenou „životnost“, sklapne jen několikrát, poté se opotřebuje a odumírá. Samotný lov probíhá velmi rychle, zaklapnutí „čelistí“ netrvá ani vteřinu. Když byla akce úspěšná a do pasti se chytil hmyz, vyloučí rostlina trávicí šťávu. Trávení úlovku trvá přibližně týden. Pak se listy znovu otevřou a čekají na další masité sousto. Pokud se čelisti zaklaply zbytečně, například záměrným drážděním, mucholapka odhalí svůj omyl a do dvou dnů past znovu otevře.
Pokračování 2 / 4
Ani sucho, ale ani moc mokro
Označení suchozemská je ovšem trochu zavádějící. Mucholapka roste na rašeliništích, tedy ve vlhku. Ve volné přírodě se nachází pouze na malém území ve státě Jižní Karolína již jako celosvětově přísně chráněná rostlina.
Rostlina vyžaduje celoročně vlhké prostředí, proto je nejlepší zálivka měkkou dešťovou vodou. Voda z vodovodu jí nevyhovuje kvůli obsahu různých příměsí a tvrdosti. Substrát nesmí vyschnout ani plavat ve vodě. Ideální je udržovat v misce pod květináčem 2 cm vody. Velmi důležitá je pro ni vlhkost vzduchu, měla by se pohybovat na úrovni alespoň 60 %. Ideální teploty pro Mucholapku se pohybují mezi 15–35 °C v létě. V zimě – v období vegetačního klidu – by neměly klesnout pod 10 °C. Přes zimu je vhodné Mucholapku umístit například do temperovaného skleníku, zimní zahrady nebo nevytápěné chodby. V každém případě rostlina vyžaduje maximum světla a pokud máme možnost, můžeme ji přisvětlovat.
Pokračování 3 / 4
Jak mucholapku získat?
Rozmnožování Mucholapky je možné dvěma způsoby – buď semeny, nebo vegetativně. Rozmnožování semeny je poměrně zdlouhavé, je třeba je vysadit hned po dozrání, potom vyklíčí až za čtyři týdny. Než se tímto způsobem získá nová dospělá rostlina, trvá to někdy i více než 5 let! Proto pěstitelé raději používají množení vegetativní cestou, zpravidla při přesazování dělením trsů nebo listovými řízky.
Jestliže se rozhodnete Mucholapku pěstovat, raději si pořiďte již dospělou rostlinu. Je sice o něco dražší než semínka, ale pak máte na starosti již jen samotné pěstování.
Pokračování 4 / 4
Rady pro pěstitele
Teplota: Přes léto je možné Mucholapku pěstovat venku, dlouhodobě ji však nevystavovat teplotám nad 40 °C. V zimě by teplota neměla klesnout pod 10 °C.
Zálivka: Květináč by měl stát na misce s dešťovou vodou. V zimě se udržuje substrát mírně vlhký. Rosení se nedoporučuje.
Vlhkost: Mucholapka vyžaduje vysokou vlhkost. Je výhodné umístit ji do neuzavřených nádob nebo do akvária.
Substrát: Hrubá rašelina nebo její směs s jemným křemičitým pískem (poměr 1:2). PH půdy by mělo být nižší než 5. Rostlinu nehnojit. Po 2 až 3 letech je vhodné přesadit rostlinu do většího květináče.
Dokrmování: Mucholapka si venku sama uloví dostatek potravy. V opačném případě stačí dokrmit ji jednou mouchou měsíčně.
