Není bio zahrady bez živočichů. Navrhneme proto jednoduchá opatření, která můžete ve své zahradě udělat, aby se v ní usadili ptáci, ježci, slepýši a jiné ještěrky, užovky, žáby, čolci, žížaly, čmeláci, motýli, slunéčka a další organizmy.
Na okolí vaší zahrady velmi záleží. Nachází-li se v sousedství lesa, louky, vodních toků či přírodních zahrad, budou k vám z těchto prostředí přirozeně migrovat nejrůznější organizmy. To samé nemůžete očekávat v komplexech novostaveb bez funkčních biokoridorů.
Co láká ptáky do bio zahrad
Ptáci účinně omezují populace hmyzích škůdců, proto jsou v bio zahradě vítanými hosty. Vyhovují jim zahrady se vzrostlými stromy, z nichž mají rozhled, a hustými keři, které slouží jako úkryt před dravci a místo k hnízdění. Keře s bobulemi, jako je ptačí zob, hloh, břečťan, svída, jsou zároveň zdrojem potravy.
Jako úkryt a hnízdiště může ptákům posloužit i hromada suchých větví
Jejich přízeň si získáte už během zimního přikrmování. Krmítko postavte tak, aby se na něj nedostaly kočky, a zásobte se kilogramy olejnatých semen, hlavně slunečnice. Podzim a zima jsou také vhodným obdobím pro zavěšení nových a čištění starých ptačích budek.
Od jara do podzimu uvítají ptáci zdroj vody – jak napajedlo, tak i koupadlo. Voda by měla být snadno přístupná a mělká, stačí i větší miska. Vodu pravidelně měňte, aby se nekazila. Do hlubšího jezírka položte plovák, třeba kus prkna či trámku.
Ježek nebojsa
Oblíbené obrázky s ježkem a jablkem jsou zavádějící, ježek je hmyzožravec. Na zahradě vás zbaví nejen hmyzích škůdců, ale sežere i slimáky a hlodavce. Už méně potěší informace, že si rád pochutná na ptačích vejcích nebo ještěrkách.
Ježek se neváhá pustit do boje i se zmijí, často vítězně
Pro ježka je přitažlivá zahrada plná úkrytů, v nichž se toto noční zvířátko přes den schovává. Mohou to být přístřešky, kůlny, hromady dřeva a listí, husté roští, seno nebo sláma. Na podzim můžete ježkovi přilepšit kočičí stravou a připravit mu suchý klidný pelíšek na přezimování.
Vodní živočichové
Založili jste si na zahradě přírodní jezírko bez chemického čištění? Brzy je osídlí nejprve zástupci vodního hmyzu jako potápníci, vodoměrky, vážky a znakoplavky, poté obojživelníci, žáby a čolci. Přirozenou kolonizaci těchto živočichů omezíte nebo znemožníte zarybněním. Větší ryby sežerou nejen zdroje potravy, ale i pulce nebo larvy čolků.
Obojživelníci jsou spolehlivým bioindikátorem kvality vody
Nezapomeňte, že pro obojživelníky jsou důležité pozvolné, dobře přístupné břehy a v okolí stinné úkryty. Až mláďata dospějí, potřebují vhodné prostředí pro migraci. Čolci a většina žab zimuje mimo vodu, v zemi, v opuštěných norách hlodavců nebo zídkách.
Ropuchy tráví ve vodě dokonce jen velmi krátké období rozmnožování. Na suchu žijí nočním životem a přes den se ukrývají pod kameny či v zemi. V zahradě si ropuchu hýčkejte, je to patrně nejžravější predátor slimáků.
Ohrožení a chránění plazi
Vyhřáté kamenné zídky poskytují ideální podmínky ještěrce obecné, ještěrce zelené a slepýši křehkému. Všechny tyto ještěrky jsou chránění živočichové a kromě užitku vám přinesou radost z jejich pozorování.
Vzácněji mohou do zahrady zavítat i užovky nebo zmije. Jsou to ale plaší tvorové a jakákoliv rušnější činnost v zahradě je brzy vyžene. Kompost přehazujte brzy na jaře a pak až na podzim, během června až července do něj může naklást vejce užovka obojková. Zvláště ji lákají komposty s výhřevným koňským hnojem.
Samečka ještěrky obecné poznáte podle zeleného pruhu
Při sekání sekačkou jezděte pomalu a sekejte na výšku alespoň pět centimetrů, zejména slepýši jsou její častou obětí. Velké plochy krátce sekaného trávníku jsou naprosto nevhodným prostředím pro jakýkoliv život, poskytněte proto živočichům co nejvíce útočišť.
Pomocníci z třídy hmyzu
O významu včely medonosné, coby hlavního opylovače, se nemusíme rozepisovat. Pro naše zahrady jsou užiteční i další zástupci hmyzu. Například některé rostliny opylují díky dlouhému sosáku pouze čmeláci. Sluníčka sedmitečná, hlavně jejich larvy, zase významně omezují populace mšic.
Tím, že v bio zahradě nepoužíváte insekticidy, můžete přijít o část úrody, ale vitální společenstvo hmyzu omezuje přemnožení jednotlivých druhů škůdců. Ani hmyzu nevyhovuje zelený trávník, nechte proto alespoň část plochy jako kvetoucí luční porost, přilákáte motýly a čmeláky. Čmelák si na zahradě může na suchém výhřevném místě, v zemi či zídce, založit hnízdo.
Kdo žije v půdě?
V půdě je obvykle mnohem větší biodiverzita než nad jejím povrchem, od mikroskopických bakterií přes houby, řasy, roztoče, hlístice až po stonožky, žížaly a brouky. Všechny tyto skupiny jsou důležité pro recyklaci živin a tvorbu půdní struktury.
Většina půdních organismů žije v hloubce do dvaceti centimetrů
V bio zahradě nepoužíváme chemické hnojení a ochranu rostlin, dva významné stresové faktory, které negativně ovlivňují život v půdě. Pro půdní organismy je ale stresující také zpracování půdy. Podzimní rytí by proto mělo být vždy spojeno se zarytím organických látek, abychom podpořili regeneraci půdního společenstva.
Bio zahrada se může stát významným lokálním krajinným prvkem, který poskytuje životní prostor mnoha různým živočichům a nahrazuje tak úbytek vhodných biotopů v důsledku expanze lidských sídel.