V množství okrasných keřů pěstovaných na zahradách pro krásná a zajímavá květenství se na kaliny trochu zapomíná. Je to škoda, protože kalina překvapí mnohotvárností opadavých i neopadavých listů a vonnými květenstvími různých tvarů.
Kalina má opravdu mnoho podob: Některé druhy kvetou časně zjara ještě před rašením listů, jiné během prvních jarních měsíců a další v průběhu léta. Pěstuje se víc jak sto druhů tohoto keře původem z východní Asie (Čína, Japonsko), ale sáhnout můžete i po domácím druhu.
Některé druhy kaliny kvetou hned po zlaticích, vyplní tak dobu, než se objeví květy pěnišníků
Slunce a stín
Kaliny (Viburnum) jsou keře jak opadavé, tak i stálezelené. Opadavé druhy s jemnějšími a různě tvarovanými listy mají raději slunečné polohy (ve stínu téměř nekvetou), na nichž dobře a bohatě kvetou a s podzimem se pak krásně vybarvují jejich listy.
Stálezelené druhy jsou vhodné do vlhčích a zastíněných poloh, kde výborně prospívají, i když porostou také na světlých místech. Ale přece jen mají jejich tuhé, kožovité listy sytější barvu v přistínění.
Podle toho, zda je kalina opadavá, či stálezelená, jí vyberte vhodné stanoviště
Domácí druhy
Dva druhy jsou původem domácí – kalina obecná (Viburnum opulus) a kalina tušalaj (Viburnum lantana), oba keře dosahují tří až čtyř metrů výšky. Kalina obecná roste v přírodě volně od nížin až po pahorkatiny, rozšířená je po celé Evropě. Původní druh má velké, ploché květenství, jako zahradní okrasný keř byla vyšlechtěna odrůda ‘Roseum‘, dobře známá květenstvím ve tvaru koule.
Kalinu tušalaj najdete spíše v teplejších oblastech (jižní Morava) na vápencích. Snáší dobře sucho, je celkově nenáročná a kvete během června bělavými květy. Její pružné větve se dají použít k výrobě košíků.
Menší a nejranější
Květy kaliny bodnanské příjemně voní
Chcete-li mít na podzim zajímavě vybarvený keř s listy do bronzova, vysaďte si kalinu bodnanskou (Viburnum bodnatense). Je nevysoká (kolem dvou metrů), má zajímavou kůru a kvete velice brzy – od března do dubna. Květy v růžové barvě jsou sice drobnější, zato jich je hodně a příjemně voní. V teplejších zimách dokáže kalina rozkvétat už v únoru.
Ještě menší svůdná kráska
V zahradnických centrech se v oddělení okrasných keřů podívejte po kalině se jménem ‘Eskimo’. Bude se hodit i k pěstování v nádobách na terase či balkonu, jelikož dorůstá výšky jen kolem jednoho metru a má sevřený, kompaktní tvar.
Kvete bíle vonnými kvítky nahloučenými v kulatém květenství, které se podobá sněhové kouli. Tahle kalina doroste plné krásy druhým, třetím rokem; jako mladá je řidší, nenechte se tím tedy zmást.
Japonská zajímavost
Kalina japonská (Viburnum plicatum, syn. Viburnum tomentosum) je druhem pocházejícím z Číny a Japonska. Dorůstá výšky dvou metrů, bohatě kvete bílým kulovitým květenstvím, listy se na podzim vybarvují červeně až tmavě fialově. Efektní je pak její vzhled – větve rostou vodorovně, což vynikne jak v době vegetace, tak i po opadu listů (odrůda ‘Mariesii’).
Jakoby načechrané květy se uplatní i ve váze
Zelená pro zimní dobu
Neopadavé kaliny mají oproti svým příbuzným listy celokrajné, tuhé a kožovité s výrazným vrásněním. Tmavší olistění neopadavých kalin se dobře kombinuje se světlými jehličinami, keře poslouží jako výborné pozadí pro barevné trvalky a vyšší letničky.
Nejznámější je kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), jejíž listy mohou dorůst více jak třiceticentimetrové délky. Keř kvete brzy zjara smetanově bílým květenstvím a hodí se jako podrost vyšších stromů, vysadit jej lze i do zastíněných míst.
Listy stálezelené kaliny dosahují úctyhodných rozměrů
Jemnější Pražanda
Bohatě kvetoucí český kříženec (Viburnum pragense) má listy velmi podobné předešlé vrásčitolisté kalině, jsou však menší, užší a lesklé. I tato kalina se hodí do stinných partií, tvoří výborné pozadí pro kvetoucí keře.
Potřebují jen málo
Pěstování kalin je jednoduché, jsou nenáročné a dlouhověké. Celoroční výsadba kontejnerovaných rostlin je běžná, pokud jsou extrémní sucha a horka, pak raději výsadbu odložte na příhodnější dobu.
Sněhová koule kalin byla k vidění už na zahrádkách našich babiček
Mladé rostliny potřebují vlhčí prostředí: Stačí jim občasná zálivka, aby zem neprosychala hluboko. Zvláštní nároky na přihnojování či řez kaliny nemají.
Chorobami kalina netrpí
Mladé letorosty kalin bývají napadány mšicemi. Pokud je včas zlikvidujete, rostlině neublíží. Menší ložiska mšic stačí opláchnout proudem vody, při silnějším výskytu budete muset sáhnout k opakovanému postřiku některým přípravkem. Dobrou účinnost má Mospilan v doporučené koncentraci.
Kaliny zdobí zahradu i v zimě
Domácí druhy kalin se dobře hodí i pro vytvoření volně rostoucích živých plotů a dělících stěn. Na keřích jsou ozdobné i červené plody, jež se v plné zralosti vybarvují až do černa.
Některé kultivary mají nažloutle panašované listy či žluté plody. Nové odrůdy se objevují prakticky stále, proto určitě i vy objevíte tu pravou kalinu do své zahrádky.