Svídy jsou nejkrásnější v zimě
Myslet na nevlídné plískanice a smutnou zahradu v zimě se v pozdním létě zdá trochu nepatřičné. Ale opak je pravdou, i když svídy během vegetace plní spíše funkci výplně, kdy pěkně kvetou bílými květy. Skutečně zajímavé začínají být ale až od října. Tehdy nabídnou plody s podzimním vybarvením listů, které jde od sytě žluté až po intenzivní červenou. Jsou neobyčejně krásné svými pruty i po opadání listů. Jejich barevné pruty hezky doprovází ostatní zelenou výsadbu až do března, ať jsou to jehličnany či neopadavé listnáče.
V předjaří pak svídy zvýrazní první květy sněženek, talovínů, čemeřic, kosatečků, bledulí a jiných. Spolu s vilíny, lískami, jasmínem nahokvětým, ranými zimolezy a dalšími časnými keři potřebují svídy pro vyniknutí barev tmavé pozadí.
Svídy rozhodně nejsou vhodné na formální živé ploty. Hodí se více jako předsadba před jehličnany nebo stálezelené listnáče. Ideální místo je pro svídy tam, kde budou přes vegetaci skryty a k podzimu je vybarvení a opad sousedů odhalí. Pak budou v podstatě dělat půl roku parádu. A komu by to bylo málo, může sáhnout i po svídách pestrolistých.
Pokračování 3 / 3
Tajemství krásy svíd je ve správném řezu
Svídy sdílí společný rod Cornus spolu s dříny, jenž patří mezi odolné dřeviny. Jenže věc má háček. Základem opravdu pěkných a zářivých barev prutů svídy je pravidelný řez, protože nejhezčí jsou jedno až dvouleté výhony. Pro tak intenzivní řez je nutné, aby rostliny byly v kondici a měly z čeho přirůstat. Dobré přihnojení a zálivka jsou podmínkou.
Svídy neseřezáváme nikdy zcela u země, ale podle jednotlivých oček zhruba 10 až 15 cm nad zemí. Jak často? Neřezaná svída se rozroste ke třem metrům a bývá obvykle širší než vyšší. Při každoročním řezu dosahuje výšky od 60 do 150 cm podle druhu a její životnost se výrazně zkracuje. Rozumně vypadající okrasný keř dá svída při razatním řezu jednou za tři roky a občasném volném tvarování.
