Serina je zvláštní kříženec
Serina je v některých západních zemích známa pod označením „Parcel“, u nás jí říkáme celeropetržel, protože je v podstatě kočkopes. Na první pohled je serina od naťové petrželky k nerozeznání. Jen netvoří celerovou bulvu, pouze svazek silných kořenů, které se nekonzumují.
Pokračování 2 / 3
Bylinka po ruce, kdykoliv si vzpomenete
Nať seriny je zelená i v zimě a může se pěstovat venku na záhonu nebo třeba v květináči za oknem. Dokonce je možné pěstování kombinovat tak, aby byla během léta venku a na podzim ji s květináčem přestěhovat domů, aby byla pro kuchyňskou potřebu kdykoli po ruce.
Serina má velmi jemná semena, která se vysévají do jemného substrátu a zpočátku lehce překryjí listem papíru. Substrát je potřeba udržovat stále vlhký. Papír odstraňte, jakmile semena začnou pukat a vytvářet klíčky. Po zakořenění již serina začne růst velmi rychle.
Serina je velmi otužilá bylinka, k růstu jí stačí teploty kolem nuly, což se o obyčejné petrželce říci nedá. Je to rostlinka dvouletá, proto druhým rokem kvete a tvoří semena, která jsou, jako celá rostlina, silně aromatická. Necháme-li ji odkvést, serina uhyne, ale lze si pomoci jinak. Odřízneme-li květní lodyhu na počátku fáze jejího růstu, nať se opět rozroste.
Pokračování 3 / 3
Serina pro chuť, vůni i zdraví
Hlavní částí seriny je silný trs jemné, aromatické a chuťově lahodné natě, jejíž listy jsou zdrojem především vitamínu C, provitamínu A a řady minerálních látek, z nichž nejvýznamnější je draslík. Ten ovlivňuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Tradiční čínská medicína používala (a dodnes používá) nať seriny k posilování funkce ledvin, léčbě kloubních bolestí a proti zánětům.
Dnes je jemná nať seriny doporučována jako nízkokalorická zelenina při redukční dietě. Kdo totiž nemá rád vůni maggi u libečku, okoření polévku, omáčky i maso serinou, která je jemnější. Kromě toho nadrobno nasekaná serina skvěle doplní slané tvarohové krémy a pomazánky z nízkotučného sýra. Čerstvou natí se ochucují saláty, polévky, a dušené pokrmy a slouží jako ozdoba. Nať do vařených pokrmů přidáváme až nakonec, varem se totiž ztrácí typická vůně i chuť bylinky.