Vyznáte se v typologii střech?

Dělení podle škatulek

Prvotní pohled na střešní typologii nám říká, že střechy rozlišujeme podle jejich sklonu na ploché (0 až 10 stupňů), šikmé (sklon od 10 do 45 stupňů) a strmé (sklon 45 až 90 stupňů). I když vám to možná nepřijde, údaj o sklonu je víc než podstatný právě při volbě střešní krytiny. Budeme-li pokračovat dále, pak se šikmé střechy dělí podle tvaru například na sedlové, valbové, stanové, mansardové, pultové…

Třeba sedlová střecha má dvě skloněné střešní roviny protínající se v hřebeni a na protilehlých stranách štíty. Kdybyste ji rozpůlili kolmo, dostanete se ke střeše pultové, pokud byste sedlovou střechu seřízli na dvou protějších stranách v místě štítu, vznikne tvar střechy valbové, a tak bychom mohli pokračovat.

Další úhel pohledu nabízí počet plášťů, bavíme se o jednoplášťové nebo víceplášťové střeše. Jednoplášťová nepočítá s větranou mezerou, naopak dvouplášťovou střechu charakterizuje to, že za konstrukcí a izolacemi následuje vzduchová mezera a až pak laťování (nebo bednění) a střešní krytina. Ve střeše jsou větrací průduchy, aby vzduch mohl cirkulovat a odvádět případnou vlhkost ven. A další víceplášťové střechy? Tříplášťové mají dvě vzduchové mezery, čtyřplášťové tři…

Střechy můžeme dělit i podle toho, jestli jsou nebo nejsou pochozí. Nepochozí umožňuje přístup na střechu jen proto, aby se dal kontrolovat a udržovat stav střešního pláště a dalších prvků, kdežto pochozí je v tomto směru praktičtější. Na rovinu si však řekněme, že pro rodinné bydlení je běžnější střecha nepochozí (pokud neuvažujete o takzvané zelené střeše).

Střešní typologie

Sedlová

Z historického hlediska jde o nejběžnější typ střechy, který se u nás používal. Tento tvar se kvůli praktické stránce používá stále, a to nejen při výstavbě rodinných domů.

Polovalbová

Od valbové se liší tím, že trojúhelníkové strany zabírají jen část plochy. Oba typy se používají na objekty obdélníkového půdorysu.

Valbová

Vznikne, pokud byste částečně upravili sedlovou střechu – místo štítů má šikmé střešní roviny neboli valby.

Stanová

Rovněž se označuje jako jehlanová a od ostatních střech ji snadno odlišíte: čtyři střešní roviny se sbíhají v jeden středový vrchol.

Mansardová

Považuje se za variaci na sedlovou střechu a skládá se ze střešních ploch, jež jsou umístěné nad sebou, přičemž dolní plochy mají větší sklon.

Pultová

Charakterizuje ji jedna nakloněná rovina. Využívá se například na objekty, které jsou postavené na okrajích pozemku, ale efektně vypadá i v kombinaci se střechou plochou.

Plochá

Na rozdíl od jiných typů nabízí i další možnost využití (proměna v terasu, balkon či střešní zahradu, tedy další místo k relaxaci).

Kde se (ne)hodí ploché, kde šikmé

Ploché střechy mohou být rovné, přesněji řečeno vodorovné, anebo mít určitý minimální sklon (spád). Jak jsme již uvedli, jde však o několik stupňů. Z toho vyplývá, že takový typ střechy se nejen esteticky, ale ani prakticky nedoporučuje do horských a podhorských oblastí – sníh na střeše zatěžuje stropní konstrukci.

 
Foto: Ruuki

A šikmé? Těm je hej, dají se použít prakticky všude a rozumí si v podstatě s jakoukoli střešní krytinou. Ve srovnání s plochými střechami nejsou tolik náročné co do nepropustnosti vody, na druhou stranu zase potřebují nosnou konstrukci – krov. Konstrukce krovu závisí na mnoha faktorech: velikosti i typu stavby, na rozměrech, sklonu a tvaru střechy. Nejčastěji jsou k vidění krovy dřevěné, dále pak ocelové nebo železobetonové, případně kombinace materiálů. Střešní krytina se klade buď na latě, nebo na bednění.

Skladba šikmé střechy

Obecně se skládá z těchto částí:

• střešní krytina
• latě a kontralatě (nebo bednění)
• podstřešní fólie a parozábrany
• tepelná izolace
• klempířské prvky (závětrné lišty, lemy ke zdi, úžlabí, ukončovací lišty...)

Zelená střecha

Nejen na ploché, ale dokonce i na šikmé střeše si můžete pořídit zahrádku. A pokud vám není zcela vhod představa, kterak střechu zatěžujete zeminou, zkuste to jinak, s takzvanou hydrofilní vatou. Právě tento materiál totiž nabízí založit si zahrádku i tam, kde by to jinak z hlediska nosnosti zkrátka nešlo.

Například hydrofilní vata ve formě panelů Cultilene (standardní tloušťka je 10 cm) slibuje zhruba o polovinu menší zatížení, než kdybyste zvolili zeminu. A nejen to, současně funguje jako tepelný izolant (zasucha má až 10x lepší izolační funkci než zemina, zamokra 3x). Navíc rostliny v panelech lze předem předpěstovat a pak případně vyměnit celý panel za nové rostliny, což se nabízí udělat i tehdy, chcete-li mít zelenou střechu pěknou hned po instalaci.

Co tu pak můžete pěstovat? Kromě nízkých suchomilných rostlin třeba i keře či malé stromky. Pokud jen toužíte po rostlinách s hlubšími kořeny, je třeba položit více panelů na sebe. A kdybyste použili kapkovou závlahu, můžete zvolit vlastně cokoli, co se jinak běžně pěstuje v zemině. Kromě okrasných rostlin tedy třeba i zeleninu nebo bylinky.

Máme rádi sedlové střechy

Podle zkušeností společnosti Ekonomické stavby lidé častěji dávají přednost střechám sedlovým před plochými. Sedlová střecha je jak z konstrukčního hlediska, tak z pohledu technologického i méně náročná. Avšak i plochá střecha vám nabídne mnohá plus: lepší využití obytného místa pod ní i šanci využít prostor nad ní, třeba jako terasu.

 
Foto: Ruuki

Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.