Správnou kombinací okrasných a užitkových rostlin vytvoříte pěknou a jedlou minizahrádku i na tom nejmenším balkónku. Jen vědět jak na to, neboť pěstování v nádobách má své výhody, ale přináší i řadu úskalí.
Od květináče až po soudek na zelí
Pro pěstování rostlin na balkoně je možné použít nejen běžné květináče z pálené hlíny, ale i jiné druhy nádob, například z kameniny, keramiky, glazované, z umělého kamene, dřeva, plastu, betonové tvarovky, plechovky, soudky či košíky s vnitřní fólií včetně závěsných, ale samozřejmě i balkónové a samozavlažovací truhlíky.
Pro zdravý vývoj a růst rostlin nejsou barevnost a tvar nádoby podstatné. Zdobným prvkem je totiž samotná výsadba, i když z estetického hlediska lépe působí nádoby ze stejného materiálu.
Na velmi osluněných balkónech se zelenině a bylinkám nejlépe daří v plastových nádobách světlých barev. U nich nehrozí přehřívání substrátu, a tím i poškozování kořenového systému, a navíc, plastové nádoby déle udrží v půdě vlhkost. V každém případě je důležité, aby nadbytečná voda mohla rychle odtéci z dolní části nádoby. Jinak hrozí zahnívání kořenů a postupný úhyn rostlin.
Bez dobré výživy to nepůjde
Prvním předpokladem při výsadbě je dbát na rozdílné požadavky zelenin – některým vyhovuje plný úpal, jiné dávají přednost stínu, některé druhy je třeba zalévat i několikrát denně, jiným občasné vynechání nevadí. Podobně je tomu i s ochranou před deštěm, hnojením a sklizní.
Předpokladem dobré úrody je kvalitní vzdušný a propustný substrát s dostatkem organických látek, který zadržuje vláhu a postupně uvolňuje živiny. S přihnojováním začneme obvykle až po čtyřech týdnech po výsadbě a vzhledem k tomu, že vypěstovaná zelenina je určena k přímé konzumaci, dávkujeme hnojivo velmi opatrně. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva, určená na zeleninu, která se snadno dávkují a mohou se kombinovat se zálivkou.
Balkón jako dlaň a málo místa?
Horizontální plochu zvětší schůdky, na něž se vejdou květináčky s menšími rostlinami, například s bylinkami. Nevejde-li se vaše zeleninová zahrádka na malou plochu balkónu, zvolte vertikální linii. Místo uspoří kaskádovité květináče, zavěšené police, závěsné nádoby či kapsy.
Závěsné koše a květináče z plastu, pozinkovaného drátu či proutí musí mít vždy speciální vložku, aby se substrát nevyplavoval a udržel potřebnou vlhkost. K dostání jsou v různých tvarech a velikostech. Do závěsné nádoby nevysazujeme velké množství rostlin. Pěknou sestavu tvoří koše zavěšené nad sebou, počínaje nejmenším. Do každého z nich můžete vysadit jiný druh zeleniny.
Chvála pyramidě z bedýnek
Kdo je šikovný, může si vyrobit pyramidu z bedýnek, z níž získáme pěstební plochu, která zabere pouhý metr čtvereční. Montáž je velmi jednoduchá. Základnu vyskládáme z devíti bedniček o straně 35 cm, na první patro umístíme další čtyři a na vrchol jednu. Pak stačí bedničky naplnit zeminou a osázet. A věřte, že do deseti kontejnerků se vejde slušný počet sazeniček.
V nejvýše položené bedýnce se bude dařit středozemním druhům bylinek, jako jsou tymián, rozmarýn nebo levandule, bazalka, oregano a majoránka. Ve střední části těm, které mají raději polostín a humózní půdu, například brutnák, meduňka, koriandr nebo estragon, a přízemí bude vyhrazeno běžným druhům, jako jsou petrželka naťová, pažitka, kerblík a máta.
Něco dobrého na zub
Pro pěstování zeleniny v nádobách budeme vybírat druhy nižšího a kompaktnějšího vzrůstu. K nejvíce populárním patří rajčata. Jak napovídá už název odrůdy rajčete 'Micro Tom', má velmi malé plody a je určena pro pěstování v závěsných nádobách či květináčích. Pokud mu dopřejeme dostatek slunce a vláhy, dočkáme se množství chutných plodů. Rovněž velmi jemné třešňové rajče 'Micro Cherry' na terasu nebo verandu je ideální pro pěstování v květináči nebo v závěsných košících na terase nebo verandě.
Zajímavá je miniokurka ’Ministars F1’s křupavými, šťavnatými plody délky asi 10 cm, která je vhodná na balkony nebo terasy. Sklízet z truhlíku na balkóně lze i okurky nakládačky. Odrůda 'Bimbostar F1' bez větších problémů snáší i déšť a kolísání teplot a začíná plodit velice brzy po vysazení. Odrůda patří k typu "multifruit", to znamená, že plodí až čtyři okurky za listem. Navíc okurky nemají sklon k přerůstání, jsou vysoce rezistentní proti černi okurkové, padlí, plísni a virové mozaice.
V přiměřeně prostorné nádobě lze pěstovat kompaktní odrůdy paprik, například oranžovočervenou ’Pinokkio’ či žlutomasou ’Yoshi’. Chilli papričky budou působit zajímavě, když vysadíte dvě nebo tři barevně odlišné odrůdy.
A nakonec – lahůdka pro sklizeň po celé léto. Špenát jahodový (Chenopodium foliosum) je nenáročná letnička, kterou pro postupnou sklizeň můžete vysévat přímo do truhlíku od března až do srpna. Listy se používají čerstvé do salátů a pomazánek i dresinků a k přípravě "špenátu". Červené plody se podobají malinám a mají příjemně svěží chuť. Konzumují se většinou na sladko, do moučníků, palačinek a v ovocných salátech. Na balkoně lze pětovat dokonce i borůvky.
Květiny jako doplněk a bioochrana
Oblíbeným trendem v posledních letech je kombinování různých druhů kvetoucích letniček a zeleniny v jedné nádobě. Například pod papriku se žlutými plody můžeme vysadit drobnokvětou Sanvitalii (vitálku položenou) nebo minirůži se žlutými květy. Nic nezkazíme ani klasickými červenými muškáty či rozchodníky.
Zdravotnímu stavu rostlin prospívají i zdánlivě neobvyklé kombinace, jako jsou například jahody – fazole, bylinky – letničky nebo měsíček – jahody. Z bylinek se za zázračnou rostlinu označuje libeček, který ve společných výsadbách vylepšuje zdravotní stav téměř každé rostlině, jenž roste v jeho blízkosti.
