Přibližně padesát až padesát pět procent produkce u nás se týká oken plastových, o druhou polovinu se dělí okna dřevěná, hliníková a „dva v jednom“: plast s hliníkem či dřevo s hliníkem.
Dřevo, hliník i kombinace
Kromě plastu si tedy můžete dopřát okna například dřevěná, jež se vyrábějí z hranolů lepených ze tří nebo čtyř vrstev dřevěných lamel. Používá se smrk, borovice, dub, exotické dřeviny…
Tento přírodní materiál se nabízí i povrchově upravovat; pokud vám jde o zdůraznění přirozené struktury, používá se lazura. Dřevěná okna se také jednoduše opravují a jejich životnost se pohybuje v mnoha desítkách let. Z pohledu financí jsou dražší než plastová (záleží i na typu použité dřeviny), ovšem ještě víc dáte za hliníková, ta stojí zhruba dvakrát tolik co „plasty“. Ovšem hliníková okna slibují pevnost, jsou stabilní a poslouží nejen vám, ale i vašim dětem. Používají se například i při výrobě nadstandardně velkých prosklených ploch, povrch se dá různorodě barevně upravovat…
Další řešení nabízí spojení materiálů, například dřevo se z vnější strany opatřuje hliníkem, díky čemuž se okno snáz udržuje, také můžete využít mnohé barevné úpravy hliníku. V interiéru pak pohledově zůstává dřevo. A v případě kombinace plastu a hliníku se okno rovněž z exteriérové strany oplášťuje hliníkem, tím se plast chrání a opět lze díky hliníku využít mnoha barevných možností.
Zaostřeno na plast
Jelikož jde o okna u nás nepoužívanější, věnujeme jim více pozornosti. Při jejich nákupu byste měli sledovat řadu parametrů, zejména jde o:
- profily a jejich vyztužení
- kování
- skla
- další prvky (těsnění, distanční rámeček…)
- výrobce/prodejce
U plastových oken záleží na výztuži v profilu (dobrým standardem je ocel tloušťky 15 mm a více), ovšem setkáte se i s okny bez výztuhy – tehdy se plastový profil vyrábí z kompozitního materiálu s obsahem skelných vláken. Výsledkem je tuhý, pevný a současně lehký rám okna, jenž slibuje i velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti.
To se však bavíme o kvalitních oknech. Každý výrobek by měl projít zkušebnou a k testům by měly být doloženy potřebné certifikáty od jednotlivých zkušeben. „Doporučuji, aby se lidé nebáli zeptat na to, z jakého profilu je okno vyrobeno, a třeba i zavolali dodavateli tohoto profilu (zahraniční výrobci mají v Čechách svá zastoupení). A ověřili si, zda skutečně spolupracuje s firmou, u níž chcete okna objednat.
Existuje totiž řada společností, které na svých webových stránkách uvádějí, že jsou zpracovatelé profilu, a přitom ani nedisponují výrobou,“ upozorňuje Pavel Altman ze společnosti DAFE-PLAST. Své prozradí i výpis z obchodního rejstříku.
Kování se převážně vyrábí z oceli či nerez oceli a zpravidla se nachází po celém obvodu, důležitý je počet takzvaných uzamykacích (uzavíracích) bodu, díky nimž okno lépe přilne k rámu. Rovněž si pohlídejte, aby se kování dalo seřídit třemi směry: nahoru, do strany a do středu.
Dále se věnujte sklům, přesněji okenním tabulím. Zpravidla se řeší, zda si pořídit dvojsklo, či trojsklo (existuje i čtyřsklo, avšak to není zcela běžné). Prostor mezi tabulemi se vyplňuje plynem, nejčastěji se používá argon. Na sklo se rovněž nanáší vrstva z kovu, která zlepšuje tepelné vlastnosti oken. A co vy s tím? Nejvíce vás bude zřejmě zajímat, kolik tepla sklo propustí ven.
Pátrejte po veličině Ug – čím nižší parametry nabídne, tím lépe izoluje. A co ještě u okenních tabulí můžete řešit? Například bezpečnostní zasklení, sklo se solárním faktorem, otázku světelné propustnosti či světelné reflexe… Například solární faktor vypovídá o tom, jaké množství tepelné energie ze slunce pronikne do interiéru. Vyšší solární faktor tedy umožňuje „přitápět“ pomocí slunečního záření. Pak se skla jím vybavená dávají na jižní a západní stranu, kde slunce intenzivně svítí převážnou část dne, a současně se řeší venkovní stínění.
Zvažujete čtyřsklo?
Samotná tloušťka okna se jím výrazně zvyšuje, zasklení do profilu je velice náročné, navíc se musí použít speciální prvky, vysoká hmotnost namáhá kování… Zkrátka má svá specifika; vždy je dobré dát na misky vah všechna pro i proti. Jde-li vám o tepelnou izolaci, zvažte dvojsklo vybavené speciální fólií Heat Mirror, které slibuje luxusní izolační parametry Uw až 0,3 W/m2. K, vhodné třeba pasivní domy.
Rámeček a těsnení
Distanční rámeček se označuje i jako meziskelní, a ať už se bavíme o dvojskle, nebo trojskle, nachází se mezi nimi a jeho úkolem je oddělovat skla od sebe a zároveň je i držet pohromadě. Snižuje únik tepla oknem a současně omezuje tvorbu kondenzátu na okrajích okenní tabule.
„Dříve byly běžné hliníkové distanční rámečky, které rapidně zhoršovaly izolační vlastnosti skla u okrajů. Dnes se používají rámečky z ušlechtilé oceli nebo z plastu. Plastový se nedá použít u obloukových oken, protože ho nelze ohnout,“ říká Pavel Altman. A jak je to s těsněním? Obecně se rozlišují dva typy – dorazové a středové. Dorazové těsnění se aplikuje na rám okna a na okenní křídlo, právě dorazem křídla na rám dochází k utěsnění. Jakou má funkci: snaží se, aby vám z příbytku zbytečně neutíkalo teplo ven, dále zabraňuje zatékání vody či pronikání prachu do interiéru.
A středové? To najdete uprostřed mezi rámem a křídlem, slibuje ochranu proti zatečení, pronikání prachu i lépe tlumí hluk z exteriéru. Oba typy lze i kombinovat.
Mýtus zvaný počet komor
Pokud si pořizujete plastová okna poprvé, pak jste určitě slyšeli o počtu komor a třeba už jste na toto téma vedli debatu se sousedem: jsou lepší pěti-, šesti- nebo snad i vícekomorová? A proč dřevěná okna žádné komory nemají? Dřevo je teplý materiál, kdežto plast chladný, a proto potřebuje jednotlivé komory pro zvýšení tepelné izolace; v komorách se nachází vzduch zajišťující potřebnou izolaci.
Ale zpátky k optimálnímu počtu komor – který vlastně neexistuje. Ono totiž nejde jen o počet, ale například i to, jaká je stavební hloubka neboli tloušťka okenního profilu, jaký profil se zvolí a o další faktory, například použití izolačních výplní. Komory zkrátka neexistují samy o sobě. Proto vám snad každý odborník doporučí, abyste je tolik neřešili a raději se řídili součinitelem prostupu tepla celého okna, označuje se jako Uw. Koeficient tepelného prostupu obecně říká, jak moc dobře okno izoluje. Čím je jeho hodnota nižší, tím je tepelná izolace vyšší.
Co je nejdůležitější
Přestože se okno skládá z mnoha dílů, jež je třeba zohlednit, měli byste sledovat i samotného výrobce či prodejce. Ověřit si historii firmy, nahlédnout pod pokličku výroby (není to obvyklé, avšak nikoli nemožné), zjistit, jak jsou spokojeni lidé, kteří už okna dané společnosti mají, a také se optat na záruky, jež daná společnost poskytuje.
Krásná vyhlídka
Francouzská okna nabízejí lepší výhled, těsnější kontakt s přiléhající zahradou či terasou, více přirozeného světla – komu by se to nelíbilo? „Často se setkáváme s požadavky projektantů na skutečně velkoformátová provedení. S trochou nadsázky lze říct, že oni by nejraději celoprosklené domy. Ale pozor – nabývající velikost okna s sebou přináší i jeho vyšší hmotnost, a tudíž velice obtížný, mnohdy až nemožný transport a manipulaci při montáži.
Nicméně v této oblasti platí také to, Hliníkový posuvný systém Schüco si lze vybírat s částečnou, či komplexní automatizací. Profily se pohybují téměř bezhlučně po vodicích lištách z nerezavějící oceli. že investor si nejčastěji vybírá fixní zasklení, což je nejlevnější varianta, nebo si může zvolit, že okno bude sice fixní, ale jeho část, třeba metr, lze otevírat výklopně, nebo dá přednost balkonovým dveřím.
Řešte i způsob otevírání, přičemž se nabízí klasické levopravé (pravolevé) otevírání, standardní posuvy, dále výklopné posuvy a zdvižné posuvy,“ uvádí Pavel Altman. Zkrátka u velkoformátových oken si vždy porovnejte svoje požadavky s celkovou cenou, která se skládá z ceny okna, transportu a manipulace.
Rovněž je vhodné poradit se s architektem či projektantem, abyste zvolili co nejlepší řešení nejen z technického hlediska, ale také srovnáním tepelných zisků a ztrát. Ovšem jde i o váš komfort – pokud byste například u francouzských oken v ložnici uvažovali jako topení podlahový konvektor s ventilátorem, může vás rušit hluk ventilátoru.
Existují bezúdržbová okna?
Obecně se jako téměř bezúdržbové označuje okno plastové, protože si ze všech materiálů žádá nejméně péče (seřízení, údržba kování, těsnění, mytí). Ovšem s tímto pojmem se můžete setkat i u výrobců dřevěných oken a zde se myslí použití laků, u kterých se garantuje to, že lak se nezačne za pár let loupat. Jenže to bychom za bezúdržbová mohli považovat i dřevohliníková okna, u kterých je dřevo zvenku chráněno hliníkovou obložkou a díky ní se zamezuje degradaci přírodního materiálu.
Mezi námi – okna, která by se dokázala sama umýt, taková ještě nikdo nevymyslel. I tady si ale můžete zjednodušit práci s mnoha šikovnými pomocníky. Rámy, kování i těsnění musíte očistit sami, se skleněnými plochami pak pomůže například robot na mytí oken, šikovná je i akumulátorová stěrka, doslova zázraky dokáže parní čistič (stačí i jednoduchý model zvaný lidově „kachna“) nebo se nabízí vsadit na speciální vysavač.
Od objednávky k realizaci
Nejprve si vybíráte samotná okna, ujasněte si materiál a další základní parametry. Alespoň orientačně změřte stávající okna. Se svými požadavky oslovte zhruba čtyři až pět firem, abyste si pak dokázali porovnat jejich nabídky a neztratili se v záplavě informací.
Až si vyberete jednu firmu a budete mít v základních otázkách jasno, přijde k vám domů technik či obchodní zástupce, který provede detailní zaměření a domluví si s vámi další postup. Cenová nabídka se po zaměření upraví, a pokud s ní budete souhlasit, po podpisu smlouvy se začnou vaše budoucí okna vyrábět, což trvá zhruba měsíc.
A jak dlouho trvá samotná výměna oken? Záleží na více okolnostech, včetně počtu a typu původních oken. Například v panelákovém bytě 3+1 může výměna trvat jeden den, ale například špaletová okna ve starší zástavbě se budou řešit několik dnů.
Prakticky to pak znamená, že se staré okno nejprve vybourá a stavební prostor se vyčistí, následně se osadí nové okno, většinou na polyuretanovou pěnu, přičemž předtím je třeba ukotvit ho profily či šrouby. Dále se instalují parotěsné a paropropustné uzávěry (pásky). Poslední fází je zednické začištění a osazení vnitřních parapetů.
Ve většině případů venkovní parapet zůstává původní a dává se tam pouze přechodová lišta. A co ještě dělat? Jednou až dvakrát ročně dotáhněte uvolněné kličky i úchyty a zkontrolujte průchodnost otvorů pro odvádění vody v profilech rámů, aby jimi mohla voda volně odtékat.
Údržba je nutná
Jedna věc je čas od času okno seřídit, protože v důsledku teplot materiály pracují a kvůli tomu by mohlo například hůře těsnit. Jak poznáte svěšená okna? Jednoduše: při otevírání/uzavírání křídlo drhne o rám. Pokud máte podobný problém, zavolejte si firmu, která okna instalovala, a řešte to v rámci reklamace, ovšem domácí kutilové si kování můžou podle návodu seřídit sami.
A jinak? Okna plastová a hliníková nepotřebují moc péče, přesněji zhruba jednou až dvakrát ročně se doporučuje přetřít silikonovým olejem kování a těsnění, samozřejmě je také průběžně zbavujte prachu a nečistot, samotná okna myjte podle potřeby.
Dřevo si žádá o trochu více starostlivosti: přibližně jednou za půl roku ho přetřete k tomu určeným speciálním přípravkem, vhodným na danou povrchovou úpravu. Kování ošetřete stejně jako u plastu (hliníku). A zatímco plastová okna vydrží po celou dobu své životnosti bez nátěru, dřevěná se jednou začas doporučuje zbrousit a znovu nalakovat.
„Při čištění oken zapomeňte na použití prostředků na bázi rozpouštědel nebo těch, která obsahují agresivní látky, ale také na aceton či zředěné syntetické pryskyřice a podobně. Nevhodné jsou rovněž abrazivní látky a tvrdé nástroje, jako různé špachtle, drátěné kartáče či drsné houby. Kvůli nim by se mohl poškodit povrch okenního rámu či samotného skla,“ uvádí Miroslav Culka ze společnosti DAFE-PLAST. Hledáte sázku na jistotu? Pak se spolehněte na čisticí prostředky zakoupené rovnou u výrobce.
Takový čistič neobsahuje rozpouštědla, je šetrný k povrchové vrstvě okna, zároveň pH neutrální a působí antibakteriálně. A co ještě dělat? Jednou až dvakrát ročně dotáhněte uvolněné kličky i úchyty a zkontrolujte průchodnost otvorů pro odvádění vody v profilech rámů, aby jimi mohla voda volně odtékat.
Čeho je moc, toho je příliš
Když nemá vysoká vzdušná vlhkost kam unikat, pak se nejen hromadí na okenních tabulích, ale v interiéru v okolí oken se můžou začít tvořit plísně. A že jste dříve tento problém nemuseli řešit? Není divu, stará okna na rozdíl od těch nových „profukovala“, netěsnila.
Proto je třeba po výměně oken změnit také svoje návyky, a pokud jste na to dosud nebyli zvyklí, začněte správně větrat. Nezapomeňte, že dlouhodobě zvýšená vlhkost vzduchu v interiéru hrozí zdravotními riziky a současně je třeba ho i více vytápět (vzduch nasycený vodními parami potřebuje ke svému ohřátí výrazně vyšší teplotu než vzduch sušší).
Proč vytahovat interiérové stínění
Aby vzduch v interiéru mohl správně cirkulovat, zdroj tepla je vhodné umístit pod oknem nebo v jeho blízkosti. Avšak dejte si pozor na závěsy nebo žaluzie či rolety. Interiérové stínění omezuje pohyb vzduchu po skle a můžou tu vznikat takzvané studené kapsy, v nichž dochází ke kondenzaci vodních par. V chladných dnech proto stínění raději vytahujte.
Optimální výměna vzduchu? Příčné větrání
Chcete-li doma skutečně účinně vyvětrat, neznamená to, že okna otevřete na mikroventilaci. Než byste takto vyměnili veškerý vzduch v domácnosti, uběhlo by hodně času. Nejúčinnější řešení nabízí příčné větrání, kdy na několik minut otevřete dokořán všechna okna.
Jak poznat, kolik minut je skutečně třeba? Snadno – najděte si doma střed, zde se postavte. Jakmile k vám dorazí závan čerstvého vzduchu, máte vyvětráno. Za tak krátký čas se ani nestihnou ochladit stěny, tepelné ztráty jsou minimální. Tímto způsobem se doporučuje větrat zhruba jednou za dvě hodiny, samozřejmě tehdy, pobýváte-li doma.
Jde to i se zavřeným oknem?
Většina oken disponuje mikroventilací a většina z nás ji také hojně využívá. Když budeme však přesní – za mikroventilaci považujeme takzvanou čtvrtou polohu kliky se sklonem 45 stupňů, tedy kromě pozice nahoru, dolů a do středu.
Tímto způsobem ale nikdy smysluplně nevyměníte veškerý vzduch interiéru a při déletrvajícím větrání hrozí i další rizika. Jaká? Výrazně se ochlazuje okenní ostění, ve funkční spáře může vzniknout kondenzát nebo namrzat těsnění, snižuje se zvukotěsnost okna a rovněž i vaše bezpečnost.
Dá se tedy větrat i jinak než otevřeným oknem? Dá, například větracími kanálky v rámu okna nebo třeba větrací klapkou (předem si jen zjistěte, zda nehrozí zhoršení akustických vlastností oken).
Bílé na věčné časy?
Plastová okna se nijak v průběhu provozu nenatírají, vydrží tedy jejich barva? Nezežloutnou? S tímto problémem jste se mohli setkávat u starších plastových oken nebo nekvalitních výrobků. Pokud vám začínají žloutnout nová plastová okna, jde o degeneraci materiálu profilu a vy máte právo je reklamovat.
Uf! Nebo snad jiný parametr?
Pokud chcete být dobrý hospodář, vybírejte si okna s pozitivní energetickou bilancí. Umí využít tepelné zisky ze slunce a dostatek tepla také udržet uvnitř místnosti. S tím souvisí označení U, které však neexistuje samo o sobě.
- Uw = součinitel prostupu tepla celým oknem, pro vás nejdůležitější parametr
- Ug = součinitel prostupu tepla sklem
- Uf = součinitel prostupu tepla rámem (křídlem)
Vybíráme střešní okna
Prosvětlit podkroví se dá několika způsoby, nejvhodnějším se jeví střešní okna. Co je dobré o nich vědět ještě před nákupem?
Typ okna a ovládání: Střešní okna se liší podle možnosti jejich otvírání, přičemž vybírat můžete mezi horním a spodním ovládáním. Spodní ovládání klikou se doporučuje, když chcete nebo potřebujete okno umístit výš, například kvůli nadezdívce. Doporučená výška osazení je 150 cm od podlahy.
Horní ovládání pomocí madla je zase vhodné, pokud pod okno plánujete dát nábytek. Doporučuje se ho osadit tak, aby spodní hrana okna byla 90 cm od podlahy. Ovšem prodávají se i takzvaná prémiová okna, jež se otevírají směrem ven spodní klikou, zároveň mají horní madlo pro otevření směrem dovnitř (pak se okna snáz myjí).
Pokud chcete mít prosklenou plochu od podlahy až ke stropu, můžete využít i sestavu, kdy horní střešní okno doplníte svislým oknem. Pro krásný výhled se rovněž nabízí střešní balkon – střešní okno se v něj promění během pár vteřin. Horní díl se chová jako výklopně-kyvné okno, které se otevírá spodní klikou směrem ven, a spodní díl po otevření představuje zábradlí či střešní balkonové dveře.
Materiál: Používá se plast, dřevěné jádro potažené polyuretanem či samotné dřevo nebo hliník. Okna s dřevěným jádrem se označují jako bezúdržbová, prakticky to však znamená, že péče o ně je snazší, nikoli že se o ně nemusíte starat vůbec.
Množství oken: Zasklená plocha by měla odpovídat alespoň 10 procentům podlahové plochy interiéru, ale čím více přirozeného denního světla, tím lépe.
Zateplení a lemování: Důkladné zateplení kolem střešního okna poskytnou zateplovací sady, s jejichž montáží získáte od renomovaných výrobců i prodlouženou záruku. Lemování zajistí dokonalé osazení těchto oken a vodotěsné napojení na střešní plášť. Ideální variantou je zateplené zapuštěné lemování, s jeho pomocí se okno zapouští hlouběji do konstrukce střechy, čímž se zmenšuje jeho ochlazovaná plocha. Další plus tohoto lemování? Vypadá zkrátka dobře; okno nevystupuje z roviny střechy.
Součinitel prostupu tepla: Podobně jako u běžných oken i tady platí – sledujte součinitele prostupu tepla, nejdůležitější je ten pro celé okno, tedy Uw. Rovněž se vyplatí porovnat si parametr označovaný jako g – součinitel prostupu tepelného slunečního záření, tedy solární zisky. Čím je koeficient nižší, tím méně tepelného záření projde přes zasklení do interiéru. Solární zisky vám ale na druhou stranu ušetří výdaje za energie v chladných měsících.
Vyvarujte se chyb! Stačí zvolit špatný typ ovládání okna (třeba místo spodního ovládání horní) a spolu s příliš vysokým osazením pak nejen přijdete o výhled, ale zbytečně si zkomplikujete život tím, že na okno nedosáhnete. Vysoké osazení střešního okna je mnohdy stavebně nejjednodušší řešení, ale z dlouhodobého pohledu vám nemusí zcela vyhovovat (někdo si pak doma může připadat spíše jako ve sklepě, a ne v podkroví).
Normy, normy, normy…
Musí se výrobci oken řídit konkrétními nařízeními? „Základem jsou: norma ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov, která řeší veškerou tepelnou problematiku týkající se budov, a norma ČSN 746074-1 Okna, dveře použití ve stavebnictví, jež se přímo zabývá okny a jejich technickými požadavky.
Existují i další normy a některé si bohužel i protiřečí,“ uvádí Pavel Altman. Špatná zpráva pro zákazníka zní – tohle laici nerozliší. Nejen na první pohled, ale ani na druhý nepoznáte, zda si kupujete okna kvalitní, či technologicky ošizená. A ta dobrá? Proto je třeba hlídat si parametry, které si už ověřit můžete.
Instalace nového okna
Pokud chcete své podkroví více prosvětlit, řešením je instalace nového okna v místě, kde máte nyní střechu. Před montáží kontaktujte místně příslušný stavební úřad, kde se dozvíte, které dokumenty je třeba předložit k posouzení (například z důvodu změny vzhledu budovy či ohledně otázky požární bezpečnosti).
A co je důležité u samotné montáže? Napojení jednotlivých vrstev střešního pláště na střešní okno: „Z venkovní strany jde o správné napojení krytiny pomocí lemování určeného k dané krytině, hydroizolační fólie okna na podstřešní fólii ve střeše, zateplovací sady na tepelnou izolaci a parotěsné fólie okna na stávající parotěsnou fólii,“ říká Tomáš Švec ze společnosti VELUX.
Důležité je i plánování před samotnou montáží, kdy je potřeba vzít v úvahu skladbu střechy a celkové požadavky a zvolit způsob montáže: „Na výběr máte mezi standardní nebo zapuštěnou montáží, kdy je okno osazeno o 4 cm hlouběji do konstrukce střechy a má tak lepší energetické parametry,“ doplňuje Tomáš Švec.
Stínění – řešit ho s okny, nebo dodatečně?
Jak uvádí David Žabčík ze společnosti Climax, pro interiérové stínění (veškeré druhy žaluzií, rolet či japonských posuvných stěn) se můžete rozhodnout kdykoli, protože jeho instalace nevyžaduje žádný větší stavební zásah. Nejvýhodnější je samozřejmě využít služeb odborníků, kteří přijedou nejprve zaměřit okenní otvory, navrhnou nejlepší řešení a následně stínění profesionálně namontují.
Prakticky se tedy stínění instaluje buď přímo do okenního rámu, nebo nad něj. Při dodatečné realizaci okno nijak nepoškodíte. A pokud by vám nestačilo mechanické ovládání, pořiďte si motorové. U vnitřního stínění je motůrek na baterie schovaný například uvnitř navíjecí hřídele rolety. „S roletou pak manipulujete dálkovým ovladačem,“ vysvětluje odborník a s nadsázkou dodává, že pokud chcete vrtat do zdí, můžete si pořídit i motorek na elektřinu.
S venkovním stíněním (rolety, žaluzie, markýzy) je to poněkud složitější. Pokud to lze, je na něj dobré myslet při plánování stavby nebo před rekonstrukcí. Součástí projektu by měla být vhodná příprava, aby se stínicí prvky zabudovaly pod omítku, což pohledově vypadá lépe než nad omítku a současně se tím neubírá žádný prostor ze světlosti okna, jak je tomu u dodatečně montovaných výrobků.
Podomítkové rolety nebo žaluzie jsou určené pro montáž nad okenním otvorem v novostavbách. V průběhu stavby se nad okna umisťují boxy, na které se v konečné fázi stavby nanáší omítka a případně i zateplení čili po dokončení stavby je vrchní box rolety zakrytý – schovaný pod omítkou.
Pokud však stínění teprve zvažujete a budete ho řešit až po instalaci nových oken, pak se nad okno přidává box, který je vidět, to se bavíme o nadomítkovém provedení. Zde se musí vrtat do zdi a v případě ručního ovládání také do okenního rámu, kterým povedou ovládací táhla.
Pro úplnost ještě dodejme, že markýzy se přivrtávají do stěny, stropu nebo krovu a můžete si je pořídit jak společně s novými okny, tak i dodatečně. Exteriérové stínění lze ovládat manuálně klikou umístěnou v interiéru nebo motoricky (motor se umísťuje do boxu), stejně jako interiérové, kdy stačí jen stisknout tlačítko na ovladač.
K okennímu otvoru samozřejmě musíte dovést kabeláž. „Motorické provedení je nejen mnohem pohodlnější, ale zároveň odbourává nutnost vrtání do okenních profilů nebo zdiva jako u manuálního ovládání. Jakýkoli otvor v profilu, případně ve zdivu, s sebou nese riziko nežádoucích tepelných mostů (únik tepla, rosení a podobně). Navíc díky plynulému chodu stínění, což motor zajišťuje, se snižuje mechanické namáhání výrobků a to přispívá k prodloužení jejich životnosti,“ uzavírá toto téma David Žabčík.
Řešíme parapety
Venkovní i vnitřní parapety mají jasně daný úkol: vyplnit „díru“ mezi oknem a ostěním a zamezit tomu, aby z exteriéru zatékala voda do fasády a v interiéru nedocházelo ke stékání nakondenzované vlhkosti z příbytku. Vnější potřebujete vždy, vnitřní se zpravidla také instalují, avšak z pohledu funkce okna to není nezbytně nutné. Vyrábějí se z PVC, kovu, dřeva, případně i dřevotřísky, najdete i kamenné parapety, a to jak z přírodního materiálu, tak umělé.
Parapet je třeba usadit na vyrovnané ostění (z exteriéru pod omítku), pak se nanáší montážní pěna a spáry mezi oknem, parapetem a ostěním se vyplňují pružným silikonem.
Pozor na chyby (nejen) při realizaci Ctibora Hůlky ze znaleckého ústavu Atelier DEK jsme se zeptali, na co byste si měli dát pozor, když vám firmy instalují nová okna. Odborník vysvětluje nejčastější realizační nedostatky:
1. Řešení připojovací spáry mezi rámem oken a stavební konstrukcí „Spára musí být vodotěsná, vzduchotěsná, hlukotěsná, a navíc řešená tak, aby se mezi konstrukcí a rámem nevytvářely trhliny, nedrolila se malba nebo omítka. Stále se ještě hodně používá vyplnění spáry polyuretanovou pěnou a následné zaomítání spáry.
Polyuretanová pěna se zejména u plastových oken, která mají větší teplotní roztažnost, vymačká a spárou potom táhne a může i zatékat. A pokud se rám plastových oken jen zaomítá bez použití speciálních lišt, bude se malba loupat a drolit se omítka. Nejlepší zkušenosti máme se zabezpečením spáry kombinací vodotěsnicích a vzduchotěsnicích pásek s výplní polyuretanovou pěnou,“ uvádí a dodává, že existují i jiná řešení. Rovněž si pohlídejte i použití zmiňovaných lišt, které se instalují mezi zeď a rám oken (lišty jsou vůči oknu mírně pohyblivé, pak se omítka nedrolí, neloupe ani nepraská).
2. Parapety „V praxi se setkáváme zejména s malým nebo nulovým sklonem parapetů, minimálně má jít o sklon 3 stupně, dále s netěsným provedením parapetů u ostění (parapety jsou jen přiložené k omítce) a netěsným provedením parapetů v místě styku ohybu k ostění a ohybu k oknu.
Důležité je, aby boky parapetů byly zapuštěné pod omítkou, pak voda stéká přes hranu. A u plechových parapetů prováděných klempířsky by měl být použit takzvaný složený ohyb (mezi ohybem zvednutým k ostění a k oknu není prostřižená spára, ale je tam složený nepřerušený plech), ne jen prostřižení a pak zatmelení.“
3. Příliš hluboké zapuštění balkonových dveří pod okolní povrchy „Toto je dáno špatným zaměřením výšky dveří, dveře jsou lidově řečeno utopené ve skladbě podlahy a navazujícího balkonu nebo terasy.
Přes rám pak zatéká do skladby terasy nebo podlah a voda způsobuje škody zejména na dřevěných podlahovinách. Ucpané jsou rovněž odtokové otvory v rámu okna na vnější straně.“ Ctibor Hůlka na závěr dodává, že častým problémem zejména v menších bytech po výměně netěsnících starých oken za nová je zvýšená koncentrace škodlivin ve vzduchu.
Například maximální koncentrace CO2 v budovách je stanovena na hodnotu 1500 ppm. Zatímco přes den určitě není problém vyvětrat, v noci spíme, proto je situace horší právě v ložnicích. „Zjišťovali jsme stav v bytě 2+kk o celkové výměře 50 m2, kdy ložnice měla 16 m2, plocha okna činila 3,3 m2 a délka otevírané spáry okna 10,4 m. V ložnici spali dva dospělí, dveře do pokoje se na noc zavíraly.
Výsledkem našeho měření bylo, že ani při otevření okna na takzvanou mikroventilaci po celou noc nedojde k dostatečné výměně vzduchu. Toho by se dosáhlo, ale větším oknem – o ploše 4,5 m2 s délkou otevírané spáry okna 12 m,“ vysvětluje. Dalším řešením by bylo použití nucené ventilace se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu, tzv. rekuperací tepla. „Prodávají se kompletní vzduchotechnická zařízení pro celý byt, ale i lokální jednotky, které se dají namontovat právě do nejvíce exponované místnosti.“
Kdy vám pomůže inspekce nemovitosti
Asociace inspektorů nemovitostí sdružuje odborníky ve stavebnictví, kteří jsou vyškolení a mají certifikaci na to, aby identifikovali vady a poruchy staveb. „Což se vyplatí zejména ve fázi koupě bytu či domu. Inspekce nemovitostí slouží právě k tomu, aby si nikdo nepořídil ‚zajíce v pytli‘, naopak přesně věděl, v jakém technickém stavu se daný objekt nachází. Proto se netýká jen oken, hodnotí se i další obory (statika, úniky tepla, akustika, hydroizolace a podobně).
Obecně lze říct, že inspekce za středně velký rodinný dům se pohybuje kolem 10 000 Kč a za středně velký byt kolem 7000 Kč,“ vysvětluje Radim Mařík (hlavní inspektor NEMOPAS, Znalecký ústav DEKPROJEKT). A současně dodává, že výstup inspekce lze obecně použít při případném soudním sporu, ale soud si pak ještě zpravidla vyžádá znalecký posudek.
„Ovšem pokud byste měli zájem výhradně o expertní hodnocení oken, například kvůli sporu s dodavatelskou firmou, i to je možné, záleží jen na individuální dohodě s inspektorem (což se týká i finanční úhrady za tuto službu),“ uvádí.
Nová Zelená úsporám
Do října letošního roku (nebo do vyčerpání prostředků) můžete podávat žádosti o dotaci, které se týkají rodinných domů. Jak uvádí oficiální web www.novazelenausporam. cz, „program se zaměřuje zejména na zateplování rodinných domů, výměnu oken a dveří, výstavbu tzv. ,pasivních domů‘ a výměnu starých neekologických kotlů za nové úsporné kotle na biomasu, plyn, tepelná čerpadla a instalaci solárních panelů.“
Rosení oken a větrání
Rosení neboli kondenzace vodních par vzniká, když teplý a vlhký vzduch nemá kam „odejít“ a začne se hromadit na chladnějších plochách, což jsou nejčastěji právě okna. To se bavíme o důsledku. A příčina? Podle Ondřeje Fridricha ze společnosti Inoutic rozlišujeme rosení:
- okenních skel z exteriéru = venkovní sklo se v danou chvíli ochlazuje víc, než je teplota okolí, a neohřívá se prostupem tepla zvnitřku ven. Netřeba se obávat, že závada je na vašem okně, jde o běžný jev v důsledku počasí.
- v meziskelním prostoru = tento prostor není správně uzavřený a vniká sem vzduch například kvůli prasklině na skle nebo netěsnosti distančního rámečku a spojení skel. V tomto případě jde o závadu, kterou – pokud jste sklo nebo rámeček nepoškodili sami – reklamujte.
- rámu ve funkční spáře nebo z vnitřní strany = zde se nabízí více důvodů, například rosení rámu způsobené špatně provedeným napojením okna na ostění, kde chybí tepelná izolace a tvoří se tepelné mosty nebo nesprávným větráním a podobně. Pozor! Pokud by kondenzát uvnitř rámu zamrzl, může dojít například k poškození těsnění okna.
- okenních skel z vnitřní strany = s ním se lidé potýkají nejčastěji a v převážné většině si za ně můžou sami. Zejména nedostatečným větráním, ale jde i o důsledek životního stylu, například jste-li zvyklí doma sušit prádlo a podobně.
Tip redakce
Chcete-li si v interiéru orientačně měřit koncentraci oxidu uhličitého, kupte si přístroj určený pro domácnosti. Když dojde k překročení kritické hodnoty, měřidlo spustí alarm a tak vám dá pokyn, abyste správně vyvětrali.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.