Podkrovní prostory stále lákají k adaptaci pro standardní bydlení. Kromě jiných je důvodem i to, že realizace podkroví může být výrazně levnější než např. přístavba.
K bydlení jsou přizpůsobovány prostory podstřeší starších domů, ale s bydlením těsně pod krovem počítá i mnoho novostaveb. Pokud adaptujeme již hotový prostor, je dobré si ještě před začátkem projektových prací uvědomit možnosti a limity této volby. Pro stavbu podkroví se nehodí všechny podstřešní prostory a její realizaci může řada faktorů zkomplikovat.
Rozhoduje tvar a sklon
Možnosti stavby obytného podkroví ovlivňuje zejména tvar a sklon střechy, pod níž má nové bydlení vzniknout. Pro vybudování obytného podkroví je nejvhodnější sedlová střecha, která je pro oblast Česka typická a je zde také nejvíce rozšířena.. Vnitřní prostor vymezují dvě skloněné střešní roviny, další dvě protilehlé strany tvoří štítové zdi.
Kromě sedlové střech se můžeme setkat se střechou pultovou, valbovou, stanovou, polovalbovou a mansardovou. Valbová střecha působí architektonicky efektně, ale pro vestavbu podkroví není příliš vhodná – všechny čtyři střešní roviny jsou šikmé. Podkrovní místnosti pak musí využít pouze prostor střední části půdy. Stanová střecha je zvláštním případem střechy valbové, tvoří vlastně čtyřboký jehlan. Pro vestavbu podkroví je nevhodná.
Naopak vhodné podmínky pro podkrovní úpravy poskytuje mansardová střecha, kterámá zalomenou střešní rovinu a vnitřní prostor uvnitř je velký.
Dostatek prostoru
To, jaký má střecha sklon se většinou řídi druhem krytiny. Je totiž důležité, aby voda dostatečně rychle odtékala ze střechy. Čím je povrch hladší, tím může mít střecha menší sklon. Příliš malý úhel sklonu ale může znamenat obtíže při hledání prostoru pro obytné podkroví.Pro tento prostor totiž norma předepisuje výšku na 2,3 m a výšku stěny u šikmého stropu na 1,60 m. Proto je nejvhodnější sedlová střecha se strmějším sklonem mezi 35 a 55 stupni. Aby výška podkroví odpovídala normě, lze si pomoci stavebním zásahem, jímž zvýšíme půdní nadezdívku a tím získáme ještě více užitné plochy.
Jedním ze základních kroků při zřizování obytného podkroví je jeho tepelná izolace. Nutností je opláštění stropů a stěn tepelněizolačními materiály, nejde však pouze o tepelné vrstvy, ale také o hydroizolaci a řešení prostupu vlhkosti vznikající uvnitř (parozábrany). Pokud není konstrukce krovu pro půdní vestavbu vhodná, může to znamenat značné navýšení nákladů.
Světlo pro podkroví
Jinou důležitou otázkou, která na stavitele obytného podkroví čeká, je zajištění světla pro podstřešní prostory. Šikmé střešní konstrukce poskytují nebývalé tvůrčí možnosti řešení interiéru, zároveň ale mohou působit problémy při volbě toho, jak zde budeme pracovat s venkovním světlem. Střešní okna se mohou osazovat jen na střechy se sklonem od 20 do 90º (pokud je sklon střechy menší než 20º, je nutné okno osadit do pomocného rámu, který zajistí větší sklon okna). Úroveň prosvětlení podstřešního prostoru pak ovlivňuje samozřejmě nejvíce velikost okna, jehož plocha by měla zaujímat nejméně 8 až 10 % podlahové plochy.
Tradiční vikýř
Jiným způsobem, jak osvětlit podstřeší, je tradiční vikýř, který se může stát architektonickou dominantou celé stavby, anebo ji může vhodně dotvářet. Za esteticky správnou se považuje poloha vikýře dále od štítové zdi. Disharmonickému dojmu z umístění vikýřů také zabráníme, když vezmeme v úvahu polohu oken a dveří ve spodním podlaží. Pokud je to možné, umístíme vikýř na osu oken nebo dveří v dolním podlaží. Můžeme také uvažovat o umístění vikýře na osu vstupu do domu nebo na osu prázdné plochy přízemí (plocha bez oken), popřípadě nad význačný architektonický prvek průčelí. Zajímavé možnosti, jak přivést světlo do podkroví, nabízejí i moderní světlovody.
Formality nejsou vedlejší
Kromě záležitostí souvisejících s vlastní stavbou nesmíme zapomenout ani na důležité formality. Výstavba podkroví totiž podléhá stavebnímu povolení, protože znamená změnu ve způsobu užívání stavby. Je na vůli stavebního úřadu a jeho určení, kolik procent z celkové plochy podkroví bude mít určitou světlou výšku, jinak řečeno, jak vysoké budou v naší vestavbě stropy. Důležitá je ni plánovaná velikost místností, která podléhá normě – obytná místnost, určená pro jednu osobu, má mít objem nejméně 20 m2, pro spaní dvou osob by měla mít minimálně 30 metrů čtverečních.